9. schůzka ŠŽS ve školním roce 2014/2015

9. schůzka ŠŽS Slezská

Termín konání: 13.5., učebna chemie
Přítomni: všichni

Program:
1. Přivítání                          z: Kacz
2. Prezence                        z: Kacz
3. Bodování v květnu - nástěnka žákovské samosprávy – pořádek v šatnách                        z: Kacz, Pod
4. Víčka                              z: Pod
5. Diskuze-námět k projednání s ŘŠ -bez připomínek                                                             z: Kacz
6. Nejlepší žák ŠŽS, nejlepší učitel/ka dle ŠŽS                                                                        z: všichni, Slo
7. Zápis                              z:Kout

18.4.2015 Barbora Koutná
 


Celoškolní projekt Jde to i jinak

Celoškolní projekt JDE TO I JINAK

Pro dny 14. a 15. května připravila vyučující tělesné výchovy Mgr. Kateřina Mannheimová pro žáky 5. – 9. ročníků obou škol zajímavé dopoledne. Společně s asistenty z řad studentů a vyučujících Aplikované tělesné výchovy z Olomouce si žáci mohli vyzkoušet, jaké jsou možnosti sportování lidí s tělesným postižením. Také se mohli setkat s naší vrcholovou paralympioničkou Evou Kacanu a vyslechnout si i její životní příběh. Naši hoši a dívky se nadšeně zúčastnili všech aktivit, proto přinášíme pár žákovských postřehů.

Dne 14. 5. 2015 jsme měli ve škole velice zajímavý projekt. Byli jsme rozděleni na různá družstva. Já bych ale řekl, že jsem byl v tom skoro nejlepším družstvu. Nejvíc se mi líbila třetí disciplína, protože jsme si šli povídat s paní Evou Kacanu. Poslouchal jsem velmi pečlivě. Paní se pohybuje na invalidním vozíku a sportuje. Byla na Paralympijských hrách 2008 v Pekingu a vyhrála zlatou medaili ve vrhu koulí. Medaili nám ukázala, mohli jsme si ji potěžkat. Pustila nám také filmy s hendikepovanými sportovci. Beseda se nám moc líbila.
Petr Rudzki, Lukáš Stařičný, VI. A

Goalball – tato disciplína je hra pro nevidomé. Sedli jsme si do kruhu, dali jsme si na oči masky – klapičky a kutáleli jsme si mezi sebou míč. Byl ozvučený rolničkou. Mně se goalball líbil nejméně. Míč byl ozvučený a měli jsme ho kutálet do soupeřovy branky. Byl to docela špatný pocit, když jsem měl na očích klapky a musel jsem se orientovat jen sluchem.
Eliška Hartlová, Samuel Janík, V. C

Na jednom ze stanovišť nám lektor nejdříve vysvětlil princip hry boccia a pak jsme si mohli i zahrát. Je podobná hře pétanque, jenomže tam nejsou těžké kovové koule, ale lehké kožené, myslím si, že mohly být plněné rýží. Ze začátku jsme jen házeli do kruhů na zemi a potom jsme hráli. Byla to zábava. Když se naší skupiny pan Martin ptal, jestli známe hru boccia, přihlásila jsem se a řekla, že to hraje závodně můj soused. Jmenuje se Tomáš Byrtus. Pan Martin řekl, že ho zná, že je jeho trenér a že ho mám pozdravovat.
Matouš Polášek, VII. A, Klára Helebrandtová, V. C

Další stanoviště bylo vrcholem všeho. Byli jsme v tělocvičně, jezdili na sportovních vozících a přitom jsme driblovali basketbalovým míčem. Hrozně nás to bavilo a pořádně jsme se vyblbli. Mohli jsme si také na normálních vozících vyzkoušet, jak se jezdí. Bylo to těžší, než se zdá. Opravdu jsem netušila, že to bude tak těžké přejet práh nebo zabočit za roh.
Jakub Jelínek, Nela Tomanková VIII. A

Na závěr celého programu hráli učitelé proti žákům basketbal na sportovních vozících. Žáci jednoznačně vyhráli. Konečně zvítězila obratnost nad inteligencí! Tento den se nám všem velmi líbil!
Brigita Fajová, VII. A
 


Regionální kolo soutěže Jazyky hrou

14.5.se v Havířově na ZŠ Mládežnická konala jazyková soutěž v AJ a NJ.Zúčastnilo se jí hodně ZŠ včetně naší. Za naši školu soutěžili 3 žáci z Ostravské a 1 žák ze Slezské ZŠ.
Přesto, že se mohlo soutěžit ve 4 jazycích, probíhala soutěž pouze v angličtině a němčině.
Já a můj spolužák Jakub Palík jsme se zaregistrovali na němčinu. Po zahájení soutěže jsme byli seznámeni s pravidly.
V tělocvičně školy bylo 10 stanovišť a 10 úkolů.Na každý úkol jsme měli 3 minuty. Všechny úkoly byly na téma jídlo. Měli jsme buď popis jídla v němčině přiřadit k pokrmu napsanému česky, nebo odpovídat na otázky týkající se jídla, nebo podle receptu na videu sestavit postup přípravy pokrmu.
Bylo to pro nás obtížné, ale snažili jsme se. Po splnění úkolů jsme čekali na vyhodnocení soutěže.
Bohužel se naše škola mezi první 3 nedostala, přesto to byl docela zajímavě prožitý den.

A. Murycová, VIII.A
 


1. (upravená) zpráva ze školy v přírodě

První zpráva ze Školy v přírodě Chata Mečová 18. 5. 2015
 

Zdravíme všechny ze školy v přírodě z chaty Mečová. PRVNÍ FOTOGRAFIE NALEZNETE NA ADRESE:  

V pořádku jsme dorazili na místo. Kufry jsme naložili do dodávek a pěšky jsme došli do kopce k chatě. Nebylo to daleko. K obědu byla hrachová polévka, kuře a rýže. Děti dostaly porce jak pro borce, všem chutnalo. Ubytovaly se na pokojích, během odpoledního klidu si vybalily věci. Pokoje jsou útulné, v některých nechybí posezení, úložného prostoru je dostatek. Odpoledne jsme vyrazili na hřiště a užívali si krásného počasí. Děti hrály různé míčové hry. Po večeři jsme znovu ještě sportovali na hřišti, proto nám nezbyl čas napsat vzkazy , ale zítra to napravíme. Mnohé z dětí už vhodily do schránky své první dopisy. K večeři byly kynuté knedlíky, mnozí zvládli nadstandartní množství. Rychle to uteklo a už je tu večerka.
 


Beseda s rodilou mluvčí

Ve čtvrtek jsme měli jedinečnou příležitost přivítat u nás ve škole pana Kaczmarczyka s paní Amy, rodilou Američankou ze státu Washington. Paní Amy si pro žáky devátých tříd připravila humornou prezentaci o tomto státě, o zvycích místních obyvatel i o tom, jak se poznají turisté, kteří tento stát navštíví. Velmi jsme ocenili možnost setkat se s rodilou mluvčí. Žáci měli možnost dát paní Amy své otázky a tím si ověřit své znalosti anglického jazyka.
Mgr. Lenka Slováková

Názory žáků IX.B:
 

Amy si připravila prezentaci, ve které představila svou zemi a řekla o ní nějaké zajímavosti. Povídala také o své rodině. Na konci hodiny jsme se mohli zeptat na otázky, které nás zajímaly. Líbilo se mi to, bylo to naučné i vtipné zároveň.
Tereza
 

Bylo to super. Přijela za námi paní z Ameriky a měla připravenou prezentaci, ve které byly různé obrázky o tom, jak to tam vypadá, jaké mají typické zvyky apod. Celou dobu na nás mluvila anglicky. Tato hodina se mi líbila, určitě by mohlo být více takových hodin.
Lucie
 

Prezentace se mi velmi líbila. Paní Amy měla skvěle připravené povídání. Mluvila plynule a pomalu, takže jsem jí rozuměl. Měla velký smysl pro humor. Klidně bych si to zopakoval.
Vojtěch P.
 

Osobně mi ta prezentace přinesla mnoho informací o americké kultuře. Paní Amy jsem rozuměl, takže jsem měl radost. Byla vtipná, veselá a energická.
Marcel
 


Studijní pobyt v Anglii

 Zájezd do Londýna byl příjemný, ale i vzrušující, např. jízda metrem.Všichni si odnášíme plno zážitků. V Londýně potkáte jak moderní zajímavosti, tak i historické památky. Chvíle strávené dál od centra u moře u Křídových útesů byly uklidňující.

Domnívám se, že všem se nejvíce líbilo - jak říkáme- Shoping, nebo-li nakupování - oblečení, sladkosti, aj.

Rudolf Ševčík, IX.A

Ráda bych se s váma podělila o zážitky z šestidenního poznávacího výletu do jižní Anglie .

Z Českého Těšína jsme odjížděli 23.4. v 9:00 hod. ráno. Přibírali jsme ještě naší průvodkyní Kláru a žáky ze dvou základních škol, z Hrušovan a z Příbrami. Cesta byla příjemná díky dobře vybavenému autobusu a docela častým zastávkám. Když jsme nad ránem přijeli k trajektu do Francie všichni jsme museli vystoupit a proběhla kontrola pasů.Potom jsme nasedli zpátky do autobusu a jeli na trajekt. Na lodi byla možnost si zakoupit kávu, nějaký suvenýr, a nebo se jít podívat na vrchní palubu. Po dvou hodinách trajekt dorazil do Anglie. Nastoupili jsme do autobusu, jeli do Londýna a po příjezdu sedli na metro směr centrum. První den byla návštěva centra zajímavá několika moderními stavbami a zvedacím mostem Tower Bridge. Po jeho projití na druhou stranu jsme navštívili Tower of London, kde bylo k vidění bývalé popraviště, historické zbraně, výstava královských klenotů a mnoho jiných zajímavostí.

Další zajímavost byla nultý poledník Greenwich, z jehož byl pěkný výhled na okolí a od kterého jsme došli k autobusu. Následovala cesta do hostitelských rodin,kde jsme po příjezdu každý čekal až řeknou jméno naší rodiny. Po vyslovení jména jsme si vzali kufr, osobní věci a šli za panem hostitelem. Autem jsme dorazili k ním domů a seznámili se i s jeho manželkou a jejich čtyřmi psy. Odložili jsme si věci do pokoje, šli se navečeřet, osprchovat a unavené spát. Druhý den byly na programu křídové útesy Beachy Head a krásné přímořské město Brighton. Po rozchodu na pláži jsme se podívaly do akvária Sea Life Centre, kde byly k vidění různé druhy ryb a skleněný tunel se žraloky. Následovala procházka přes město až k nákupní části. Po dvouhodinovém nakupování jsme došli zpět k pláži, odkud jsme autobusem dojeli ke křídovým útesům.Příjemná procházka kolem útesů byla náročná, a tak jsme všichni sedli do autobusu a jeli na parkoviště,  kde si pro nás opět přijely rodiny.Třetí den jsme ráno přijeli do příjemného, přímořského města Eastbourne, kde byla opět prohlídka pláže, procházka městem až k nákupnímu středisku. Po nakupovaní jsme za deště došli do autobusu a jeli na hrad Leeds Castle. Dlouhou zahradou byla procházka až k hradu. Po jeho prohlédnutí jsme šli do přírodního bludiště,které bylo docela náročné, a tak ti, kteří se z něho dostali šli zahradou zpátky k autobusu, kterým jsme dojeli opět na parkoviště, kde si nás vyzvedly rodiny. Čtvrtý den jsme se rozloučili s rodinamai a brzo ráno jeli autobusem do Londýna . Po příjezdu jsme metrem dojeli k London Eye, kde někdo šel na Oko a ostatní měli rozchod. Potom jsme se všichni sešli a šli k Big Benu a budovám parlamentu, od kterého jsme došli k National Gallery . Dále nasledoval Buckingham Palace, Trafalgar Square, Čínská čtvt´ Soho a další zajímavá místa. Došli jsme k břehu Temže a přojížd´kou po řece jsme dojeli k autobusu,kde jsme dostali párky. Po večeři jsme vyjeli ke trajektu a přeplavili se do Francie. Cestou zpátky jsme hodně spali a dívali se na filmy, až jsme nakonec 28.4. kolem 19:00 hod. dorazili do Českého Těšína, kde si nás vyzvedli rodiče.

Marie Tóthová, IX.B


Soutěž o nejlépe čtoucího žáka

Soutěž O NEJLÉPE ČTOUCÍHO ŽÁKA

V pondělí 4. května 2015 se konala už tradiční soutěž “O nejlépe čtoucího žáka”, která odstartovala Týden předčítání.
Žáci byli rozděleni do čtyř kategorií podle věku. Všichni předvedli velmi dobré výkony, kterými dokázali, že čtení je prostě skvělá zábava.
Škoda jen, že soutěžící měli málo fandících diváků z řad přátel školy.

I. kategorie
1. místo a cenu diváků získal Matěj Šimik I. B;
2. místo Vanessa Pindórová z I. A;
3. místo Jan Sýkora II. B

II. kategorie
1. místo Petra Bruková IV. B;
2. místo Natálie Petrová IV. A
              Ondřej Wojnar III. B;
3. místo Lucie Stabravová IV. C
              Joanna Miriam Blažková III. A;
Cena diváků – Ondřej Wojnar

III. kategorie
1. místo Izabela Palová V. C;
2. místo Nikol Chlebíková V. C;
3. místo Lukáš Gál V. B
             Nela Kucharczyková VI. B;
Cena diváků – Izabela Palová

IV. kategorie
1. místo Arlinda Mjekiqi VII. A;
2. místo Michaela Kurková VII. A
              Michal Bajer VIII. A;
3. místo Kamil Stawarczyk VII. B

Všem soutěžícím děkujeme za účast a blahopřejeme.

Mgr. Barbara Raszyková

 


Společná hodina s předškoláky z MŠ

Ve čtvrtek 23. 4. nás opět navštívili kamarádi z MŠ Hornická. Od samého rána jsme se nemohli dočkat, až jim předvedeme, co už umíme. Byli jsme také zvědaví, zda se jim v naší třídě bude líbit.
Přivítali jsme je písničkou a pak s námi děti četly písmenka, počítaly a také malovaly.
Rozhodně jsme si společně hodinu užili a těšíme se, až se příště uvidíme tentokrát v MŠ.
Žáci I. B
 


Zpráva z výjezdu do Polska (trochu opožděná)

ZPRÁVY Z POLSKA
 

1. a 2. den:
Vyrazili jsme na cestu plnou zážitků do Polského Gorzowa Wielkopolského, jen 130 km od Berlína! Cesta byla dlouhá a únavná, aspoň že jsme si mohli odpočinout ve vlaku s lůžky. Byl to pro nás zážitek, po cestě jsme si odpočinuli a vyrazili na procházku do města, kde jsme měli oběd. Další procházka městem, park, amfiteátr, cukrárna, zpět do hotelu na zasloužený odpočinek a než jsme se nadályi čekala na nás naše nová rodina na tento týden. Večer byl pro nás zajímavý tím, že jsme měli čas poznat členy naší nové rodiny. Byli jsme příjemně překvapeni. Plno z nás mělo domácí zvíře či dalšího sourozence. Každý strávil svůj den s rodinou jinak, někteří šli na procházku městem nebo na oslavu atd…

3. den:
Ráno po probuzení jsme vyrazili na náměstí, kde na nás čekali ostatní členové projektu Erasmus. Všichni jsme si udělali hromadné foto a šli se podívat na ostatní památky ve městě. Zajímavou tečkou dne byl Speed way - závod motocyklů na ploché dráze, který byl pro nás neuvěřitelně vzrušující. Objevili jsme na dráze i motorkáře ze Slovenska, samozřejmě jsme mu fandili.

4. den:
Brzy ráno na nás před hotelem Fado čekaly autobusy. Mířili jsme do starého města Poznaň. Cesta byla dlouhá, ale stála za to. Na náměstí, ve 12 hodin, jsme měli pozorovat orloj, na kterém se trkaly dvě kozy. Popravdě máme lepší orloj v Praze. Po orloji jsme si šli prohlídnout ostatní památky (např: pekárna, mini divadlo, pivovar).

5. den:
V pondělí jsme vyrazili na přivítání do školy, kde studují naše ubytovatelky. Přivítání bylo velmi pěkné a roztomilé. Viděli jsme děti z 1. stupně a jejich taneční, či pěvecké představení. Poté následovaly proslovy vyučujících z jiných zemí a losování týmů do fotbalového zápasu. Jelikož jsme byli hladoví, šli jsme na sladkou svačinku a procházku do lesa. Po příchodu začaly fotbalové zápasy. Šlo nám to dost dobře. Protože, jsme se domluvili s ostatními dětmi z Erasmu, šli jsme společně do nákupního centra, kde jsme se stmelili na jednu velkou partu ze všech částí světa. Byla to zábava.

6. den:
Tento den začal procházkou za viceprezidentkou města. Dlouho jsme si s ní povídali, no spíše ti, kteří se nestyděli před paní mluvit. Po rozhovorech jsme si s paní udělali fotografii a rozešli se svým směrem. My jsme mířili na bazén jménem Slowianka. Tam jsme si užili hodně legrace - jezdili jsme na tobogánech, hráli vodní pólo, házeli si míčem, a kdo chtěl, mohl odpočívat na lehátkách. Po ukončení plavání jsme pozvali naše hostitele na bowling a na závěr hurá na pizzu do Askany!

7. den:
Po úplném načerpání sil v posteli jsme vyrazili k hotelu, kde na nás opět čekal autobus. Autobus nás zavezl na místo uprostřed lesa, kde byl gril, črkala nás spousta her jako například volejbal, florbal, fotbal a bedminton. V tom jsme dostali nápad, že se můžeme jít projít k jezeru, které bylo nedaleko našeho místečka. Většině lidí toto místo vyrazilo dech. Byla to krása vidět něco ještě úplně nepřeplněné lidmi. Poté co jsme se vrátili z našeho mini výletu, jsme zjistili, že se na nás přišla podívat místní TV. S hodně lidmi natočila rozhovor. Po odjezdu televize jsme se vrátili zpět “domů“. Bylo to krásné, pro některé ale i smutné (loučení se) zakončení tohoto týdne.

Tereza Krawiecová VIII. B a Michaela Kurková VII. A

HODNOCENÍ MOBILITY ERASMUS V POLSKU ÚČASTNÍKY POBYTU
 

Abych byla upřímná, ze začátku se mi do toho moc nechtělo, ale teď bych v Gorzowě ještě pár dní zůstala. Ať už kvůli tomu, že moje angličtina díky pobytu celkem dost pokročila, tak kvůli lidem, které jsem tam poznala. Myslím, že si to užil každý, nehledě na vyznání, či na barvu pleti. Rozhodně nelituji toho, že jsem navštívila Polsko a jela s Erasmem na tento projekt. Jsou to nezapomenutelné zážitky, na které budu ráda vzpomínat ještě dlouhou dobu. Díky.
Tereza Krawiecová, VIII. B

Tento týden byl nejlepší v mém životě, který bych si zase zopakovala. Nejhorší bylo rozloučení s novými lidmi. Je mi líto, že až poslední den jsem se rozhodla promluvit s pěknými Italy. Rozuměla jsem si s nimi, udělali jsme si fotečku a povídali jsme si. Pak na zpáteční cestě naproti nám seděli dva Italové, kteří nás hodně pobavili. Kolem šesté hodině jsme šli všichni s našimi adoptivními sestrami do Central Parku, kde jsme si se všemi novými kamarády dávali navzájem autogramy. Alespoň malá památka na nové kamarády. Jsem velice ráda, že jsem mohla jet a poznat nové lidi. Kdybych mohla, tak bych tam ještě zůstala. Bylo by taky dobré, kdyby se ještě mohl uspořádat nějaký večírek s lidmi, kteří tam byli s námi.
Marie Fučíková, VII. B

Kdybych to měla shrnout tak bych řekla, že bych tohle zopakovala znova se všemi, které jsem v Gorzowě poznala. Nikdo se při přátelství neohlížel na věk ani barvu pleti. Kdybych měla šanci v Gorzowě zůstat déle, zůstala bych, protože jsem si uvědomila, že ty lidi, které jsem poznala, mám strašně ráda, myslím si, že by to vzal každý. Dokonce jsem si našla i nejlepšího kámoše. Taky to nebylo jen moc zábavné, ale i zdokonalující ohledně angličtiny. A moc děkuji, že jsem mohla jet.
Michaela Kurková, VII. A

Tento týden byl strašně skvělý. Potkala jsem nové lidi, se kterými jsem si velice rozuměla. Potkala jsem skvěle lidí, polepšila si angličtinu a naučila jsem se nová slova z cizích jazyků. Byla to dobrá zkušenost do života. Ale je mi trošku líto, že ty skvěle lidí už nemusím nikdy vidět. Bylo skvěle poznat nové cizí lidí z jiných zemí, než jsme my. Žít ten týden v cizí rodině. Všichni byli skvělí. Budu na všechny vzpomínat v dobrém dokonce svého života. Poslední den jsme od všech sháněli podpisy na památku. Bylo to fajn. Byly to nejlepší dny v mém životě. Chtěla bych si to zopakovat znova. Nejhorší pro všechny bylo rozloučení s našimi novými kamarády.
Natálie Blažková, VII. A.

Ze začátku se mi do toho moc nechtělo. Bála jsem se pobytu v rodinách a taky dorozumívání. Později jsem zjistila, že s rodinou jsem si rozuměla a s angličtinou na tom nejsem tak hrozně, jak jsem myslela. Teď určitě nelituji, že jsem se do Gorzowa vydala. Poznala jsem nové lidi, konečně použila angličtinu mimo školu a posílila své sebevědomí. Troufám si říct, že to bylo nejlepších 7 dní v mém životě. Klidně bych si to ještě párkrát zopakovala.
Zuzana Recmanová, VI. A