Zahraniční hosté v rámci projektu Erasmus v ZŠ Hrabina

Několik dní s kolegyněmi a kolegy ze zahraničí

V rámci projektu Erasmus jsme v červnu přivítali v Českém Těšíně a v ZŠ Hrabina učitele a učitelky z různých zemí: Polska, Rumunska, Řecka, Turecka a Itálie. Nejprve je po příjezdu do města přijal na radnici starosta Vít Slováček a poté zavítali do našich škol. Provázely je paní učitelky: Mannheimová, Činčalová, Slováková, Jalowiczorzová a další. Využili jsme ochoty paní Lenky Činčalové, která se s námi chtěla podělit o pár zážitků.

V těch dnech v obou městech probíhal svátek Tří bratří. Lépe jsme návštěvu naplánovat nemohli. Hned v pátek jsme se s naší mezinárodní učitelskou družinou přidali na hraničním mostě do průvodu ke králi a královně a došli na náměstí v Cieszyně. Naši přátelé ochutnali něco z grilovaných specialit, zámecký vrch si prohlédli jen zběžně a po návštěvě vyhlídky nad řekou Olzou přidali do kroku a zamířili přímo do hotelu. Zřejmě jim chyběla odpolední siesta. V sobotu nás po úmorných jednáních čekalo krásné setkání v restauraci u večerního rautu. Mnozí jsme si tuto příležitost nenechali ujít – vždyť kde a s kým si můžete procvičit angličtinu? Společně jsme se s hosty i zasmáli, když jsme se snažili vysvětlovat záležitosti nejen školního, ale i rodinného života. Připadlo mi za úkol dojít do hotelu pro řecké přátele, jež přijeli teprve v době naší společné večeře. Jistě měli hlad, tak jsem se toho úkolu ráda ujala. Hodně jsme se nasmáli, jelikož Řekyně měly za to, že jsem nějaká kuchyňská služba a zvu je na večeři. Až když jsem se lépe představila, dostali jsme se ke zdárnému pochopení (vliv měla i má skromná znalost řečtiny). Dámy byly připraveny za pět minut, ale kolega Joanis až o čtvrt hodiny později. Nedělní Ostrava nás moc hezky nepřivítala. Bylo zataženo a deštivo, přesto nás výhled z radniční věže okouzlil díky ucházející viditelnosti. Jakmile jsme se vydali pěšky na Černou louku do Muzea miniatur, vysvitlo slunce. V nákupním centru Karolina vybírali pak naši přátelé před návratem dárky pro své nejbližší. Protože Řekové neměli zjištěný odjezd do Warszawy, vzala jsem je do auta, zajela s nimi do Cieszyna a pomáhala zajišťovat spoje. Všechno dopadlo dobře a rozloučili jsme se s nadějí dalšího setkání.
Mgr. Lenka Činčalová