V rámci Erasmu jsme hostili žáky a studenty 5 zemí

Erasmus meeting na ZŠ Český Těšín Hrabina (30.11.-6.12.2015)

Ve dnech 30. listopadu až 6. prosince 2015 jsme u nás, v Českém Těšíně, v našich školách ZŠ Hrabina na Ostravské a na Slezské ul., hostili v rámci evropského projektu Erasmus chlapce a děvčata a jejich pedagogy z 5 zemí, Rumunska, Itálie, Turecka, Polska a Řecka. Akce se povedla.

Připravili jsme z ní pro vás bohaté zpravodajství:

Už pod tímto textem naleznete řadu fotografií, a to ze slavnostního zahájení, z probíhajících workshopů a ze závěrečného finále, k němuž patřilo nastudování působivé hry v angličtině. Ve hře vystoupili chlapci i děti ze všech pěti zemí.

V příloze naleznete následující texty:

1. Zprávu vedoucí projektu v našich školách Mgr. Heleny Lazárové,

2. Krátká zhodnocení akce několika našimi žáky,

3. Vyznání o tom, co jí akce přinesla, žákyně Arlinda Mjekiqi,

4. Poděkování hlavní turecké koordinátorky,

5. Poděkování školy Regionální televizi, která z akce přinesla reportáž, i odpověď jejich redaktorky.

Vážení rodiče, přátelé, žáci,
dovolte mi, abych z tohoto místa poděkoval všem, kteří se na přípravě podíleli, vedoucí Mgr. Lazarové, Mgr. Mannheimové a Mgr. Činčalové, které zajišťovaly průběh akce a doprovodily pak zahraniční hosty a naše žáky do Prahy. Poděkovat však chci i ostatním učitelů, zástupcům ředitele, především pak rodičům, kteří přijali naše hosty k ubytování, a poděkovat chci i těm rodičům, kteří pro hosty připravili občerstvení.

A ještě poslední informace, jak již bylo řečeno, akci navštívila Regionální televize, která z ní připravila reportáž, s níž se můžete seznámit na

http://www.tesin.cz/tesinske-minuty/    dne 8.12. 2015


Zahraniční hosté v rámci projektu Erasmus v ZŠ Hrabina

Několik dní s kolegyněmi a kolegy ze zahraničí

V rámci projektu Erasmus jsme v červnu přivítali v Českém Těšíně a v ZŠ Hrabina učitele a učitelky z různých zemí: Polska, Rumunska, Řecka, Turecka a Itálie. Nejprve je po příjezdu do města přijal na radnici starosta Vít Slováček a poté zavítali do našich škol. Provázely je paní učitelky: Mannheimová, Činčalová, Slováková, Jalowiczorzová a další. Využili jsme ochoty paní Lenky Činčalové, která se s námi chtěla podělit o pár zážitků.

V těch dnech v obou městech probíhal svátek Tří bratří. Lépe jsme návštěvu naplánovat nemohli. Hned v pátek jsme se s naší mezinárodní učitelskou družinou přidali na hraničním mostě do průvodu ke králi a královně a došli na náměstí v Cieszyně. Naši přátelé ochutnali něco z grilovaných specialit, zámecký vrch si prohlédli jen zběžně a po návštěvě vyhlídky nad řekou Olzou přidali do kroku a zamířili přímo do hotelu. Zřejmě jim chyběla odpolední siesta. V sobotu nás po úmorných jednáních čekalo krásné setkání v restauraci u večerního rautu. Mnozí jsme si tuto příležitost nenechali ujít – vždyť kde a s kým si můžete procvičit angličtinu? Společně jsme se s hosty i zasmáli, když jsme se snažili vysvětlovat záležitosti nejen školního, ale i rodinného života. Připadlo mi za úkol dojít do hotelu pro řecké přátele, jež přijeli teprve v době naší společné večeře. Jistě měli hlad, tak jsem se toho úkolu ráda ujala. Hodně jsme se nasmáli, jelikož Řekyně měly za to, že jsem nějaká kuchyňská služba a zvu je na večeři. Až když jsem se lépe představila, dostali jsme se ke zdárnému pochopení (vliv měla i má skromná znalost řečtiny). Dámy byly připraveny za pět minut, ale kolega Joanis až o čtvrt hodiny později. Nedělní Ostrava nás moc hezky nepřivítala. Bylo zataženo a deštivo, přesto nás výhled z radniční věže okouzlil díky ucházející viditelnosti. Jakmile jsme se vydali pěšky na Černou louku do Muzea miniatur, vysvitlo slunce. V nákupním centru Karolina vybírali pak naši přátelé před návratem dárky pro své nejbližší. Protože Řekové neměli zjištěný odjezd do Warszawy, vzala jsem je do auta, zajela s nimi do Cieszyna a pomáhala zajišťovat spoje. Všechno dopadlo dobře a rozloučili jsme se s nadějí dalšího setkání.
Mgr. Lenka Činčalová
 


Zpráva z výjezdu do Polska (trochu opožděná)

ZPRÁVY Z POLSKA
 

1. a 2. den:
Vyrazili jsme na cestu plnou zážitků do Polského Gorzowa Wielkopolského, jen 130 km od Berlína! Cesta byla dlouhá a únavná, aspoň že jsme si mohli odpočinout ve vlaku s lůžky. Byl to pro nás zážitek, po cestě jsme si odpočinuli a vyrazili na procházku do města, kde jsme měli oběd. Další procházka městem, park, amfiteátr, cukrárna, zpět do hotelu na zasloužený odpočinek a než jsme se nadályi čekala na nás naše nová rodina na tento týden. Večer byl pro nás zajímavý tím, že jsme měli čas poznat členy naší nové rodiny. Byli jsme příjemně překvapeni. Plno z nás mělo domácí zvíře či dalšího sourozence. Každý strávil svůj den s rodinou jinak, někteří šli na procházku městem nebo na oslavu atd…

3. den:
Ráno po probuzení jsme vyrazili na náměstí, kde na nás čekali ostatní členové projektu Erasmus. Všichni jsme si udělali hromadné foto a šli se podívat na ostatní památky ve městě. Zajímavou tečkou dne byl Speed way - závod motocyklů na ploché dráze, který byl pro nás neuvěřitelně vzrušující. Objevili jsme na dráze i motorkáře ze Slovenska, samozřejmě jsme mu fandili.

4. den:
Brzy ráno na nás před hotelem Fado čekaly autobusy. Mířili jsme do starého města Poznaň. Cesta byla dlouhá, ale stála za to. Na náměstí, ve 12 hodin, jsme měli pozorovat orloj, na kterém se trkaly dvě kozy. Popravdě máme lepší orloj v Praze. Po orloji jsme si šli prohlídnout ostatní památky (např: pekárna, mini divadlo, pivovar).

5. den:
V pondělí jsme vyrazili na přivítání do školy, kde studují naše ubytovatelky. Přivítání bylo velmi pěkné a roztomilé. Viděli jsme děti z 1. stupně a jejich taneční, či pěvecké představení. Poté následovaly proslovy vyučujících z jiných zemí a losování týmů do fotbalového zápasu. Jelikož jsme byli hladoví, šli jsme na sladkou svačinku a procházku do lesa. Po příchodu začaly fotbalové zápasy. Šlo nám to dost dobře. Protože, jsme se domluvili s ostatními dětmi z Erasmu, šli jsme společně do nákupního centra, kde jsme se stmelili na jednu velkou partu ze všech částí světa. Byla to zábava.

6. den:
Tento den začal procházkou za viceprezidentkou města. Dlouho jsme si s ní povídali, no spíše ti, kteří se nestyděli před paní mluvit. Po rozhovorech jsme si s paní udělali fotografii a rozešli se svým směrem. My jsme mířili na bazén jménem Slowianka. Tam jsme si užili hodně legrace - jezdili jsme na tobogánech, hráli vodní pólo, házeli si míčem, a kdo chtěl, mohl odpočívat na lehátkách. Po ukončení plavání jsme pozvali naše hostitele na bowling a na závěr hurá na pizzu do Askany!

7. den:
Po úplném načerpání sil v posteli jsme vyrazili k hotelu, kde na nás opět čekal autobus. Autobus nás zavezl na místo uprostřed lesa, kde byl gril, črkala nás spousta her jako například volejbal, florbal, fotbal a bedminton. V tom jsme dostali nápad, že se můžeme jít projít k jezeru, které bylo nedaleko našeho místečka. Většině lidí toto místo vyrazilo dech. Byla to krása vidět něco ještě úplně nepřeplněné lidmi. Poté co jsme se vrátili z našeho mini výletu, jsme zjistili, že se na nás přišla podívat místní TV. S hodně lidmi natočila rozhovor. Po odjezdu televize jsme se vrátili zpět “domů“. Bylo to krásné, pro některé ale i smutné (loučení se) zakončení tohoto týdne.

Tereza Krawiecová VIII. B a Michaela Kurková VII. A

HODNOCENÍ MOBILITY ERASMUS V POLSKU ÚČASTNÍKY POBYTU
 

Abych byla upřímná, ze začátku se mi do toho moc nechtělo, ale teď bych v Gorzowě ještě pár dní zůstala. Ať už kvůli tomu, že moje angličtina díky pobytu celkem dost pokročila, tak kvůli lidem, které jsem tam poznala. Myslím, že si to užil každý, nehledě na vyznání, či na barvu pleti. Rozhodně nelituji toho, že jsem navštívila Polsko a jela s Erasmem na tento projekt. Jsou to nezapomenutelné zážitky, na které budu ráda vzpomínat ještě dlouhou dobu. Díky.
Tereza Krawiecová, VIII. B

Tento týden byl nejlepší v mém životě, který bych si zase zopakovala. Nejhorší bylo rozloučení s novými lidmi. Je mi líto, že až poslední den jsem se rozhodla promluvit s pěknými Italy. Rozuměla jsem si s nimi, udělali jsme si fotečku a povídali jsme si. Pak na zpáteční cestě naproti nám seděli dva Italové, kteří nás hodně pobavili. Kolem šesté hodině jsme šli všichni s našimi adoptivními sestrami do Central Parku, kde jsme si se všemi novými kamarády dávali navzájem autogramy. Alespoň malá památka na nové kamarády. Jsem velice ráda, že jsem mohla jet a poznat nové lidi. Kdybych mohla, tak bych tam ještě zůstala. Bylo by taky dobré, kdyby se ještě mohl uspořádat nějaký večírek s lidmi, kteří tam byli s námi.
Marie Fučíková, VII. B

Kdybych to měla shrnout tak bych řekla, že bych tohle zopakovala znova se všemi, které jsem v Gorzowě poznala. Nikdo se při přátelství neohlížel na věk ani barvu pleti. Kdybych měla šanci v Gorzowě zůstat déle, zůstala bych, protože jsem si uvědomila, že ty lidi, které jsem poznala, mám strašně ráda, myslím si, že by to vzal každý. Dokonce jsem si našla i nejlepšího kámoše. Taky to nebylo jen moc zábavné, ale i zdokonalující ohledně angličtiny. A moc děkuji, že jsem mohla jet.
Michaela Kurková, VII. A

Tento týden byl strašně skvělý. Potkala jsem nové lidi, se kterými jsem si velice rozuměla. Potkala jsem skvěle lidí, polepšila si angličtinu a naučila jsem se nová slova z cizích jazyků. Byla to dobrá zkušenost do života. Ale je mi trošku líto, že ty skvěle lidí už nemusím nikdy vidět. Bylo skvěle poznat nové cizí lidí z jiných zemí, než jsme my. Žít ten týden v cizí rodině. Všichni byli skvělí. Budu na všechny vzpomínat v dobrém dokonce svého života. Poslední den jsme od všech sháněli podpisy na památku. Bylo to fajn. Byly to nejlepší dny v mém životě. Chtěla bych si to zopakovat znova. Nejhorší pro všechny bylo rozloučení s našimi novými kamarády.
Natálie Blažková, VII. A.

Ze začátku se mi do toho moc nechtělo. Bála jsem se pobytu v rodinách a taky dorozumívání. Později jsem zjistila, že s rodinou jsem si rozuměla a s angličtinou na tom nejsem tak hrozně, jak jsem myslela. Teď určitě nelituji, že jsem se do Gorzowa vydala. Poznala jsem nové lidi, konečně použila angličtinu mimo školu a posílila své sebevědomí. Troufám si říct, že to bylo nejlepších 7 dní v mém životě. Klidně bych si to ještě párkrát zopakovala.
Zuzana Recmanová, VI. A
 


Návštěva partnerské školy v Rumunsku

První mobilitou v rámci projektu Erasmus Be youself, proof youself byla země Rumunsko. Tam se vydalo 5 žáků a 2 učitelky. Kromě návštěvy partnerské školy Scoala Gimnaziala Adrian Paunescu v Pitesti, kde se mimo jiné také vyráběly různé hezké věci týkající se Velikonoc, jsme měli možnost navštívit farmu ve vesnici Golesti. Strávili jsme tam celý den. Nejprve nám nachystali misky s ingrediencemi, ze kterých jsme uhnětli těsto na chléb nebo spíše na housky, poté byly nachystány hrnčířské kruhy s hlínou a nakonec jsme vyráběli a barvili sádrové odlitky zajíčků, vajíček apod. Zajímavou návštěvou bylo muzeum v přírodě, podobně jako náš rožnovský skanzen (vesnice Colesti). Vrcholem byl koncert, kde se všechny země (Řecko, Polsko, Itálie, Turecko, Rumunsko a samozřejmě Česko) představily dvěma lidovými písněmi. Atmosféra byla přátelská a fandilo se všem bez ohledu, jak se dařilo. V úterý před odjezdem jsme byli pozváni na společnou večeři do stylové restaurace. Seděli jsme zvlášť děti a učitelé. Nutno dodat, že nás v místní škole uhostili mnohokrát velmi chutnými obloženými mísami, řízečky, houskami, napečenými domácími buchtami a pitím.
Škola jako budova na nás působila velmi stísněně, chodby se zdály být velmi úzké. Děti chodily do patra jiným schodištěm než učitelé. Zvláštností byla docházka do školy: děti do 10 let přicházely do školy dopoledne. První třídy končily už po 3. hodině. Starší děti přicházely do školy až odpoledne. Jestli jsme dobře pochopili, pak je to v Rumunsku téměř odjakživa.
Děti byly nadšené z letiště, okouzlil je i pohled z letadla na zem i oblaka. V Rumunsku se divily, že je tam stejná Billa jako u nás. S dětmi z jiných zemí si nakonec našly společnou řeč v posledních dnech, kdy se osmělily. Celou akci jsme si nakonec všichni užili.
Mgr. Lenka Cincalová
 


Interaktivní technologie pro výuku

Podpora ICT vzdělávání pedagogů- Interaktivní technologie pro výuku

je název projektu, na jehož realizaci získala naše škola grant z fondů evropské unie. Finance byly poskytnuty v rámci projektu Erasmus +, klíčová aktivita KA 1 - Vzdělávací mobilita jednotlivců: Projekty mobility osob / Školní vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ) http://www.naerasmusplus.cz/cz/mobilita-osob-skolni-vzdelavani-ms-zs-ss/

Cílem tohoto projektu je podporovat učitele v dalším vzdělávání , které je v souladu s celkovou strategií rozvoje naší školy a s ICT plánem školy. V jeho rámci se 3 pedagogové z pracoviště Slezská zúčastnili vzdělávacího kurzu The Digiteachers v irském Dublinu v období 29.3.- 4.4. 2015 a jejich úkolem bude následně předat osvojené poznatky svým spolupracovníkům ve škole. Obsahem kurzů byly on- line nástroje, které mohou učitelé využívat v přípravě na vyučování , v průběhu vyučovacích hodin a které zprostředkovávají spolupráci se žáky on line, dále aplikace, jenž umožňují vytváření prezentací, testů, pracovních listů, apod. V závěru získali účastnici certifikáty o úspěšném absolvování kurzu. Měli jsme také možnost diskutovat s kolegy z jiných zemí o podmínkách vzdělávání na našich školách, o práci učitelů, o způsobech, jak a do jaké míry využívají moderní technologie ve své práci se žáky a pří spolupráci s kolegy. Součástí programu byla také prohlídka historické části Dublinu a návštěva zahrad Powerscourt estate.
Mgr. Helena Lazarová, autorka projektu